Home 2018-09-03T11:23:41+00:00

TOTÁLNĚ NEUVĚŘITELNÉ DOBRODRUŽSTVÍ

Druhé kolo závodu Prison Race se koná 26. – 30. Září 2018

Nad vlhkou ranní mýtinou plnou trní se ještě za šera vznášejí mlhy v kterých se snaží skrýt dva lidé. Jdou při zemi, skoro se plazí a promáčená pruhovaná pyžama se lepí na jejich rozdrásaná lýtka a stehna. Nekomfort nevnímají, jejich těla jsou plná adrenalinu, v noci se jim podařilo pomocí chytrého triku a shody náhod utéct z vězení. Vydávají se na dalekou cestu najít důkazy o své nevině…

Start závodu

Dobrodružný kontinentální závod Prison Race tě zavede na nečekaná místa a dokonale prověří tvé schopnosti. Vžiješ se do role uprchlého vězně hledajícího důkazy o své nevině. Kam tě tato cesta zavede se nech překvapit, ale počítej s okrajovými částmi evropy. Nepočítej s moc jídlem, výbavou ani penězmi, budeš tak, jako kdybys utekl z vězení. (Však víš, kde vězni pašují věci a hádám, že bochník chleba s sebou fakt nechceš.)

Průběh cesty

Tvůj komplic ti nachystal pár tipů, kterých když se budeš držet, cesta ti půjde lépe. Ale znáš to, naplno se můžeš spolehnout jenom na sebe a své schopnosti. Na cestě si budeš muset zařídit vše sám, sehnat jídlo, nocleh, civilní oblečení… Čekají tě tedy různé překážky vyžadující kreativní řešení. Z každé situace zkus vytěžit maximum, někdy ti pomůže tvůj um, jindy náhoda.

Zakončení závodu

Kdo se dostane do cíle první, nenechá se cestou chytit a nasbírá všechny důkazy o své nevině zvítězí. Jedná se však o extrémně náročný závod a každý kdo se nevzdá a vydrží hrát až do posledního dne, je svým vlastním vítězem. To je také důvod proč udělat pořádnou oslavnou párty. Představte si 20 lidí dobrodružného ražení na jednom místě.

Reference z minulých akcí:

Za mě bomba! Zase jsem si obnovila svou lásku k Bosně. Byla jsem nadšená, že jsme jeli do ní :). S Julčou jsme si maximálně sedly, takže paráda. Vzájemně jsme se hecovaly na úkoly, případně si vymýšlely samy další.

Erika Lorencová, Ověřit referenci
Nevím jak ostatním, mě závod každopadně neskutečně ovlivnil život k lepšímu. Uvědomila jsem si strašně hodně věcí :).
Klaudie Svrčková, Ověřit referenci

Pro mě to byla úžasná jízda na zahájení léta s vědomím, že dovolená se dá pořídit i pod pět euro. Do toho se přidá parťák, který sice netuší, že si nemůže vzít spacák, ale je schopen si znovu obléct vězeňské pyžamo, aby zahnal revizory v Sarajevu, a aby ukázal, že my peníze opravdu nemáme. Celý prisonrace jsem si užívala, místy sice byly okamžiky, kdy jsem se bála, když padaly dotazy „kolik za ni chceš?“ anebo když jsme se utábořili na schodišti v činžáku se bál Vojta. Jsem moc ráda že jsem se mohla účastnit téhle akce, zjistit, že dobrých lidí je na světě ještě docela dost a vystačit si se zavazadlem velikosti krabičky od cigaret. Když si navíc uvědomím, že počasí nám přálo (začátek května), dává mi to i jistou dávku pokory, že všechno má v rukou vlastně ten Nejvyšší. Jako třešnička na dortu byla plavba na ostrov svobody, kde jsme na svépomocí vyrobené lodi nedopluli, ale skamarádili jsme se s místním šerifem Miško Šiškem, takže náš útěk z vězení byl nakonec v cajku.

Janča Pustějovská

Nikdy jsem nestopoval jinde, než po ČR. Nikdy jsem nezkusil, jak se budu cítit a jak budu jednat v situaci, kdy jsem odkázaný sám na sebe a mé schopnosti. Nikdy jsem nemohl tušit, co mě čeká, když jsem potvrdil účast na PRISON RACE. Když to začalo, pořád jsem nevěděl, do čeho jdu. Nicméně v průběhu závodu jsem vystřídal snad všechny lidské emoce, ověřil si jak se zvládnu domluvit s cizími lidmi a jejich rodným jazykem, prověřil orientační schopnosti a v neposlední řadě také dovednost získání vody a jídla bez peněz. V průběhu závodu jsem byl zoufalý, nadšený, unavený, hladný, udivený, rozčarovaný, zmatený, překvapený, informovaný, nasaměrovaný, no prostě na toto do konce života nezapomenu. Když jsem dorazil do cíle, bylo mi úplně jedno, že jsem poslední. Odměnou za to bylo osvěžení v jezeře a perfektní táborák s ostatními účastníky. Doporučuji každému, kdo se chce lépe poznat.

Tomáš Michalica, Ověřit referenci
Pro mě byla Prison race další akce, při který se mi rozšířil obzor o další dimenzi v poznávání a setkávání se se srdečnými a úžasnými lidmi v nečekaných situacích. Pro mě, jako pomocníka organizátora, bylo neskutečné sledovat příběhy závodníků v průběhu závodu a těsně po finále ještě v moment, kdy to bylo ještě „živé“, a které, myslím, nelze zažít při klasickým cestování. Klobouk dolů před nimi, sám sebou si nejsem jistej, jestli na to mám koule, ale cítil jsem takovou tu správnou skrytou závist, že to neprožívám taky
Zdeněk Procházka, Ověřit referenci
Přečti si příběhy z minulého kola

Přihláška